Úprava styku rodiče s dítětem
Otec i matka mají v životě každého dítěte nezastupitelnou roli. I když spolu rodiče nežijí, mají k nezletilému jak stejná práva, tak povinnosti. Oba by se proto měli o dítě starat stejnou měrou a na výchově spolupracovat. Může ale jeden z rodičů i přes rozhodnutí soudu neumožnit druhému styk s dítětem? A co když ještě soud o péči vůbec nerozhodl, má pak otec právo se s dětmi vídat?
Úpravu styku rodičů s dětmi určuje soud, který má tři možnosti. Dítě může svěřit do péče pouze jednomu z rodičů, do střídavé nebo do společné péče. Maminky často žádají o svěření do výlučné péče, i v takových případech však mají otcové právo se na péči podílet a maminky jim musí styk s dětmi na základě soudního rozhodnutí umožnit a také je na pobyt s druhým rodičem připravit, tedy zabalit dětem vše potřebné apod.
Pokud by maminka dlouhodobě a bezdůvodně bránila otci ve styku s dítětem, mohl by soud své rozhodnutí dokonce změnit a svěřit dítě do péče otci!
Může se však stát, že dítě například onemocní nebo nastanou nezávisle na matčině vůli jiné objektivní důvody, které dítěti skutečně brání ve styku s otcem. V takovém případě matka neporuší svou povinnost, pokud dítě otci nepředá. Tyto situace však soudy vždy posuzují individuálně, případ od případu. Například nachlazení dítěti ve styku s otcem nijak nebrání.
Co ale dělat, když dítě k druhému rodiči nechce? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Ústavní soud rozhodl, že má být respektována vůle dítěte, pokud je dostatečně rozumově a emocionálně vyspělé, aby se samo rozhodlo. Matka jej nesmí od setkání s otcem nijak odrazovat, naopak by se měla snažit s druhým rodičem spolupracovat.
Pokud ještě neproběhl soud, který určí styk s dítětem, musí se bývalí partneři na péči sami domluvit. Jak již bylo zmíněno, dítě má právo vídat se s oběma rodiči stejně jako oni s ním. Je-li otci ve styku s dětmi bráněno, může podat tzv. návrh na předběžné opatření. O tomto návrhu soud rozhoduje bezodkladně do sedmi dnů a neprovádí dokazování, vychází pouze z podkladů, které poskytne navrhovatel, který může situaci vylíčit pouze ze svého pohledu. Jde sice o krátkodobé opatření, může však dítě citově ovlivnit a mít pak další dopad na rozhodování soudu, proto je vždy lepší se dohodnout.