Střídavá péče
Co to je?
Střídavá péče je jedna z porozvodových forem péče o dítě, která vychází z předpokladu, že je pro dítě žádoucí, aby se s oběma svými rodiči stýkalo stejnou mírou. Podle nálezu Ústavního soudu z roku 2014 by střídavá péče měla být dokonce prioritním řešením, ovšem ne samozřejmým. Ke každému jednotlivému případu musíme přistupovat individuálně, přesto však můžeme shrnout několik základních principů, na které soud při rozhodování hledí.
Předpoklady pro udělení střídavé péče
Prvním předpokladem, aby soud vůbec uvažoval o svěření dítěte do střídavé péče, je projevení skutečného a upřímného zájmu o dítě. Pokud toto subjektivní kritérium není splněno, střídavá péče nepřipadá v úvahu. Poté podle ústavního soudu musí být posouzena minimálně tato další 4 kritéria.
- Pokrevní pouto mezi dítětem a osobou, usilující o svěření do péče.
- Míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě svěření do této péče.
- Schopnost rodiče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby.
- Přání dítěte.
V případě, že jeden z rodičů naplňuje tato kritéria výrazně lépe, bývá zpravidla v nejlepším zájmu dítěte, aby byl svěřen do výhradní péče tohoto rodiče. Pokud oba rodiče splňují tyto požadavky zhruba ve stejné míře a neexistují jiné objektivní důvody, které by střídavou péči vylučovaly, nemá soud důvod být proti. Objektivními důvody rozumíme ty důvody, které by způsobovaly nepřiměřenou zátěž dítěte, například pokud je dítě nervově labilní, má Aspergerův syndrom nebo pokud rodiče žijí v nepřiměřené vzdálenosti od sebe a tato vzdálenost by mohla narušovat školní docházku daného dítěte. Cílem je přeci jen najít a vyhovět nejlepšímu zájmu dítěte.
Alimenty ve střídavé péči
Vyživovací povinnost v případě střídavé péče rozhodně nezaniká. Hledí se však na výši příjmů obou rodičů. Pokud mají oba rodiče přibližně stejné příjmy, budou jim stanoveny přibližně stejné částky. V těchto situacích pak není nutné, aby bylo výživné vůbec stanoveno. Pokud má jeden z rodičů výrazně větší příjem než ten druhý, platí také větší výživné. Toto výživné bude ale samozřejmě menší, než které by platil při výhradní péči a neslouží k pokrytí potřeb druhého rodiče. Soudy v těchto případech vždy hledí na zájem a potřeby dítěte a vychází z možností obou rodičů.